Zpět na přehled článků

• 29. říjen, 2012
• Jiří Brázda
• Osobní rozvoj, Bezpečnost

Mámo, táto, babi, dědo, nepište o mně na Fejsbůku!

Zaujal mě článek Falšujte na webu datum narození, šokoval vládní expert ministry. Vzpomněl jsem si v souvislosti s ním na to, jak před několika týdny po Facebooku chodily zprávy zhruba v tomto znění: „Všem mým přátelům na FB: Mám na vás prosbu. Ráda bych, aby to, co s vámi na FB sdílím, zůstalo mezi námi a nešířilo se již dál. Nedávné změny na FB umožňují „přátelům přátel“ atd., aby takovéto aktivity sledovali, pokud u ní kliknete na „To se mi líbí“ nebo přidáte komentář. Bohužel je toto nastavení nakonfigurováno tak, že si ho nemůžeme změnit sami. Proto potřebuji vaši pomoc. To můžete udělat jen vy...“ Článek pak ještě pokračoval postupem, jak výše uvedenému chování zabránit. Jednalo se samozřejmě o hoax (více informací například zde). Nicméně vychází z obavy lidí, že by se najednou někdo mohl dozvědět o nich více, než chtějí. Že je na tuto obavu již pozdě je jasné – co jednou vložíte na sociální síť nebo kamkoliv jinam mimo Vámi ovládané prostory, o tom nikdy nemáte jistotu, že se nedostane do cizích rukou. Lidem se při každodenním používání facebooku otupila jejich přirozená ostražitost a přestali zvažovat, co na FB dát a co ne (každý si asi pamatuje, jak před zveřejněním prvního příspěvku zvažoval, co tam napíše, jak to bude formulovat a nakonec takové to lehké šimrání v břiše před odesláním – rutinou se toto vše ztratilo). A tak zveřejňují různé víceméně nevinné informace o svém soukromí a co je horší – i o soukromí svých blízkých. Pro ilustraci toho, jak to může ve svém důsledku být nebezpečné, uvádím některé poměrně reálné scénáře:

1. Zveřejňujete fotky ze svých dovolených z luxusních destinací (je tedy jasné, že když na to máte, jste celkem bohatí). Chlubíte se, že „Už za tři dny odlétáte do…“ (pro potenciálního zloděje to znamená „Připrav se, za 3 dny budou žně!“). Další pokračování je asi zbytečné…
2. Máte na facebooku ve svém profilu informace o Vašich rodinných vztazích. Máte tam informaci o svých dětech i o svých rodičích i prarodičích. Pak zveřejníte fotky z oslavy dědečkových 90-tin, na které přišel i starosta obce XYZ. Potenciální útočník již ví, kde dědeček žije, a že je mu 90 let. A co je jednoduššího, než podívat se třeba na facebook profil jeho 17-ti letého vnuka, zjistit jeho zájmy a přátele a zavolat dědečkovi jako kamarád jeho vnuka s nějakou pěknou historkou a žádostí o peníze. Možná to někomu přijde přitažené za vlasy, ale podobné případy jsou dnes realitou…
3. Uveřejňujete informace a fotografie o svých dětech či vnucích od jejich narození. Všichni se rozplývají nad těmi roztomile komickými fotkami. Málokdo si však přitom uvědomí, že po pár letech bude toto dítě chodit do školy a jeho spolužáci by těchto informací mohli zneužít k zasměšnění Vašeho miláčka. Chcete pak řešit psychické problémy svých dětí?

Ten poslední scénář je asi nejhorší, protože to malé dítě samo nemohlo rozhodnout o tom, co o sobě sdělí. O tom jste rozhodli Vy. Proto, prosím, hodně zvažujte, co o sobě a svých blízkých na Facebook nebo kamkoliv jinam. A pokud už Vaše děti umí číst a psát, hlídejte, co tam o sobě píšou a také s kým komunikují. Děti pochopitelně nedokážou rozlišit, co je bezpečné a co ne. Ostatně minimální ostražitost a velkou důvěřivost mají děti společné se seniory a proto jsou tyto dvě skupiny velmi často cílem útočníků.